Když má být něco přepravováno z místa na místo, a zejména když se tak má dít bez účasti odesílatele nebo osoby, kterou tento zná a jíž dostatečně důvěřuje, je vždycky lepší takovou zásilku před předáním zvolenému kurýrovi patřičně zabalit. Protože by se s ní mohlo klidně i leccos stát.
Znáte to. Ne každý poštovní úředník, skladník či manipulant je svatoušek, jemuž lze důvěřovat, že se z takové zásilky nic neztratí, pošta přepravuje to, co je jí svěřeno, bez ohledu na počasí, ani skladovací podmínky nemusí být vždy a všude ideální a tak by se mohlo to poslané hravě ušpinit, poškodit, zničit nebo ztratit.
Čemuž brání právě obal. Ovšem to jedině tehdy, je-li tento dokonalý.
A chce-li mít někdo jistotu, že se skutečně nic nestane, udělá jedině dobře, vsadí-li místo klasického balicího papíru třeba na plastové obálky 2pack. Protože je jistě každému už na první pohled jasné, v čem tkví přednosti těchto, proč jsou tyto ideálním obalovým materiálem.
Ano, je to například to, že je takový plast nepromokavý a tudíž ochrání svůj obsah před poškozením vlhkostí. Nebo to, že je takový plast (navíc v různě silných modifikacích) daleko pevnější a není ho snadné poškodit. Nebo to, že je taková obálka zevnitř začerněná, takže se není třeba obávat, že by si nepovolané osoby zvědavě prohlížely, co je uvnitř. Nebo to, že se do podobné obálky všechno balí lépe, než jak je tomu u normálního papíru, a není si tu ani třeba dělat zbytečné starosti s nějakým vycpávkovým materiálem, jenž by mohl být nezbytný při použití kartonových krabic a za který by se logicky muselo rovněž (a zbytečně) platit poštovné.
Do takovéto obálky se vloží zásilka, pro niž je podobný obal vhodný, nejčastěji něco textilního, uzavře se to a rázem se to může vydat na cestu kamkoliv.
Vždy to dorazí k adresátovi v naprostém pořádku, tak, jak tomu má být.
